Nemohu vám sem vložit ani aktuální fotečky....miminka totiž zvládají své první učení a to baštění. Tak tuto dobu bych klidně ráda přeskočila...pokud by to tedy bylo možné , ale útěchou mi je, že to trvá tak cca 3 dny. Ale jsou to taková čuňátka, že jsou zalepená po celém těle a blahořečím, že je únor a nelítají mouchy...protože to bych tady měla asi slušné rojení a přiletěly by i všechny vosy ze středočeského kraje. 

Potýkala jsem se zde s problémy...přeci jen.... Dixi není zvyklá ani tady, ani na mě a i když se zdála, že je v naprostém klidu, tak v klidu určitě nebyla. Nechtěla baštit. Z prvu vůbec...potom bylo mírné zlepšení, ale vykoupené tím, že jsem  lezla  po kolenách na zemi...a každé sousto ji vkládala do tlamky...aby ho Dixi v zápětí nenápadně vyplivla. Baštila by syrová kuřata s kostí...to jo, to ji náramně chutnalo, ale jelikož není ....tedy nebyla zvyklá na syrové kosti, tak jsem byla poněkud rozpačitá, zda dát či nedat. Každé venčení jsem usilovně hlídala její vyprazdnování a mívám malo kdy takovou radost z hovínka, jako když ho vyrobila Dixi....velký pocit úlevy jsem měla, jako bych ho snad vyrobila já :-)

Jelikož milá mamina trochu své mateřské povinnosti sabotovala tím, že si sežrala jen pro ni přijatelnou denní dávku, tak se to samozřejmě odrazilo na naplnění její cisterny...a následně na denních přirustku miminek. Při vážení jsem nebyla ani trochu spokojená, ale jelikož mám bohaté zkušenosti s Emilčaty, která byla jako blechy, tak vím, že to parádně doženou až zacnou baštit. A tak miláčkům připravuji pochoutky jako zakysanou smetanu s medem....kašičky, mleté masíčko, namočené granulky, dětské piškůtky s mlékem slazené hroznovým cukrem a jelikož  miláčkové naštěstí neodkoukali  anorexii od maminky, tak vše přijímají s povděkem a vše jim chutná. Jsou sice jako čuňátka a rozhodně nepřipomínají novorozence ušlechtilé rasy ... dokonce s PP,...ale já vím, že po absolvování rychlokurzu stolování je malinko "opláchnu" a budu moci fotit, dokud mi paměťová karta bude stačit. Tak fotky příště.

Nemam FB ...ani nemám v úmyslu si ho založit, nesleduji TV a téměř nikam nechodím....popravdě ani nějak výrazně neznám  chovatele AB....některé znám jen podle jména, některé z výstav či klubových schůzí...a i v tom hodlám pokračovat. Jsem v kontaktu pouze s majiteli pejsků z naší CHS a mám jen cca 2-3 chovatelé...které občas kontaktuji, nebo oni mně...a které znám tak trochu víc.

Včera večer mi přišel manžel říct, že ve zprávách na Barandově se řešil nějaký problém s AB.Mám různé neřesti, ale s přibývajícím věkem jsem navíc neskutečně zvědavá, což je koníček poměrně časově náročný. Ihned, jak mi to čas dovolil jsem se vrhla na archív Barandova a zmíněné zpravodajství vyhledala. 

Podotýkám, že neznám ani chovatelku ani majitelku pejska o kterém byla krátká reportáž...a nelobuji zde ani za jednu z dam. Už uvedení zprávy mě vytočilo tak, že jsem si musela zapáli cigaretu přesto, že jsem jednu právě zatípla....takové to : Chtěli zdravého pejska a proto se rozhodli o pořízení drahého psa s PP. 

Tento názor naprosto nesnáším a jsem na něj alergická. Lidi !!!!....mějte rozum !!! PP vám nemůže zaručit zdraví daného jedince...proboha !!! Snad jsme všichni normální, ne?? PP je taková záruka, že pejsek je po chovných jedincích, kteří splnují chovné podmínky a vyroste z něho...nebo by měl vyrůst AB a ne např. bulteriér či fr. buldoček a nebo něco mezi tím. V žádném případě to není certifikát na zdraví. My všichni přeci máme rodné listy a taky máme různé nemoce...a já ...jejda...já mám problémů....a  jelikož mě zajímá i můj vlastní rodokmen nebo jinak i můj  PP, tak jsem zjistila, že moje babička a dědeček byli bratranec a sestřenice...taková malá příbuzenská plemenitba, která se u pejsků občas provádí pro zvýraznění určitého úžasného předpokladu. No...a proto jsem tak úžasná...."Skromná"  je  totiž mé druhé příjmení a na druhou stranu už prostě na stáří trochu blbě vidím,v dětství jsem prodělala neštovice, spalničky a přiušnice. :-) Taková malá negativa na tu příbuznost :-) Prostě a zkrátka...Rodný list je jako PP a není to cerifikát na zdravotní stav pejska. 

K danému problému ve zprávách se nebudu vyjadřovat...postačí jen informace, že DKK se u buldoků k chovnosti nemusí dokládat. Buldok není pracovní plemeno a musí se k němu i tak přistupovat. Pokud chce někdo sportovního pejska, tak AB není dobrá volba i kdyby se vám líbil sebevíc. Názor, že pejsek,ale strašně rád chodí, miluje horské tůry a cvičák........no, buldok nemá rozum a předpokládá se, že si ho pořizuje člověk, který rozum má. 

Nemám ani ráda prezentování různých problémů na FB či ve zprávách atp. K čemu je to vlastně dobré??? Že se k tomu budou vyjadřovat lidi, který o tom nemají ani potuchy??? A že těch se tedy najde všude dost...tak tím si buďte jisti. Ono stále platí : kde se dva perou, třetí se směje ...a to platí čím dál tím více.

Potom vznikají takové ty informace, že ten je množitel a ten je taky množitel...a cena vysoká a cena ještě více vysoká. Tak z druhé starny musím zase napsat já ....a ten kdo mě zná, tak ví, že já rozhodně žádný množitel nejsem, o všechna štěňátka pečuji vzorně a s takovou láskou a péčí, o které se mým vlastním dětem asi ani nezdálo, protože jsem tehdy byla mladá a když jsem měla děti jako miminka, tak neexistovaly  žádné papírové pleny ani kapesníčky, žádné mikrovlnky ani automatické pračky atp....ani ústřední topení jsem neměla a musela jsem se sakra ohánět, abych vše řádně vyvařila, abych, složila uhlí a zatopila a vyprala na romo kombi...což byl tehdy vrchol luxusu. Dnes si psí mimina užívám, jako bych byla věčná šestinedělka. A můj názor je ten, že nevěřím, že by mohl existovat množitel AB. Anglický buldok má totož tak náročný chov a odchov, že by to žádný množitel nedělal a cena....cena se mi někdy zdá proti ostatním plemenům nedoceněná....netvrdím že nízká, to ne...ale je to tím, že chov i odcho je časově i finančně náročný a nemluvíme zde jen o narozených miminek...musíme se totiž řádně starat i o ty potencionální rodiče  a ne jen před porodem a po porodu. Já sama například už 20 let nikde nebyla na noc až na jednu vyjímku, kdy jsem jednu noc musela přežít v nemocnici. Opravdu dlouhá noc to pro mě byla. 

Umím si představit množitele plemene, kdy fena sama porodí, sama se postará a v určité době "rádobychovatel" zabouchá na boudu a spočitá, kolik vyleze štěňat. Ale věřte, že tak to u buldoků nefunguje nikdy!!!!!

Nedávno jsem na netu četla : Babička si porodila vlastní vnouče...třiapadesátiletá Američanka z Texasa přivedla na svět vlastní vnouče atd...atd. Tak já sice nejsem Američanka a nebydlím v Texasu, ale nějak podobně si připadám :-)

Mám zde štěňátka, která se narodila 16.1.2016. ?Maminka Dixi z Agátové cesty a tatínek Case Liatris AT Leneyco....no prostě náš Max !!! Dixi je tedy sice můj odchov, ale bydlí někde úplně jinde..s úplně někým jiným a já jsem pro ní cizí "teta"...a je teď moje jen na pár týdnů. Nebudu Vám popisovat útrapy před porodem, protože ty už jsem naštěstí nějak zapoměla, ale určitě jsem měla v životě i šťastnější a klidnější dny.

Když se ta malá stvoření narodila, tak se Dixi patrně rozhodla držet dietu a nevzala si vůbec nic. Jsem zvykla, že svým fenám po porodu dělám takové malinko švédské stoly...některá si vybere co uzná za vhodné a některá začne zkraje a bez keců vyluxuje vše, co se nabízí. Dixi měla k dispozici raut, že bych se za něj nemusela stydět ani před ministrem zemědělství.....ale neochutnala nic !!! Vyzkoušela jsem krom lentilek snad úplně všechno, ale sežrala z ruky jen pár kousků...určitě jen pro zachování životně důležitých orgánů, protože žrala asi jako štěně čivavy....navíc se zřetelným odporem ....patrně věděla, čím mně nejvíc vytočí. Bylo to perných 14 dní, po kterých Dixi kupodivu  nezhubla a byla ve výborné kondici a já naopak nabrala a po psychické stránce si připadám jako naprostá troska. Naštěstí se vše znormalizovalo, Dixina se umoudřila... asi uznala, že za to, co jsme ji provedli nás už vytrestala dost a ujala se tedy konečně funkce matky tak, jak se od ní očekávalo a ne jen "jako...aby se neřeklo".!!!! 

Vrh "I"

Emilčata jsou už v nových domovech a včera tady zůstal poslední pejsek úplně sam...protože už mu odešel jeho poslední bráška.A začalo kvílení a naříkání...dokonce i nožičkou dupal a pacičkou mlátil...ale nic platné mu to nebylo, tak se nažral, lehl si na plyšáka a spal...a od té doby je zase hodňoučký a já mu slibuji, že si pro něho taky určitě někdo přijede,protože je to náramný krasavec.

Miláčkové, miminka,zlatíčka .....jo, když to spinká, tak to na ně sedí...pod to se mohu podepsat. Když se to ale proběhne po domě, je to demoliční četa, likvidační pacholci, neurvalci, nenechavci, čuňata i prasátka...a ta fotka po proběhnutí....., tak to jsem nejprve musela posbírat nespočet jejich výtvorů.Jinak bych musela dát nadpis " jen pro silné nátury" !!!!   No,,,co vám budu povídat...i ty stařičké šicky se vždy někam důmyslně ukryly, i kdyby měly skočit do bubnu automatické pračky. Oni štěňata buldoků opravdu nesnáší a když už je klid a všichni nemravové jsou zase zpět v ohrádce, tak nechápavě chodí a koukají...teda kouká jen jedna, ta druhá je slepá...co si to ta svoření vůbec dovolují udělat takový nepořádek....ale pomohou s úklidem a posbírají pár granulek a piškotů.

Během 48 hodin se počet štěňátek snížil z deseti na čtyři. Částečná úleva skutečně nastala....protože 10 výkonných továren na fekálie ....no, nebudu si věčně stěžovat, nikdo mi totiž pistoli u hlavy nedrží a já svůj chov dělám dobrovolně a velice ráda, ale nebyla bych to ani já, kdybych prostě věčně nežehrala...prostě věčně "nedržkovala". Ve skutečnosti samozřejmě vím, co odchov štěňátek znamená...že to nejsou jen radosti a starosti, ale především likvidace fekálií :-) jinak to prostě nejde.Všechna štěňátka šla do dobrých rukou...všichni se na ně těšili a láskyplně si to "své" mimino odváželi....a tak to je správné a tak to má prostě být. Dvě Emilčata tady ještě několik dnů pobydou, než si  je odveze ta "jejich" rodina...a dva klučíky mám ještě volné, ale jsem si jistá, že i na ně někde čeká ta jejich rodina.

Že budou děcka první dny v novém domově tak trochu rozpačitá....s tím jsem tak nějak počítala,.....ale že budou silně neurvale rozpačitý i ty zlostkové, co jsou doma....tak to pro mě bylo hodně velké překvapení a popravdě dost nemilé a nezvyklé. Popravdě....nikdy se mi to zatím ještě nestalo. Asi ten úbytek smečky byl dost rychlý a z deseti na čtyři behem pár hodin jsem patrně kladně  ocenila jen já. Emilčata začala kvílet a naříkat...prostě nezvykle...že jsem vždy vystartovala, co se jako děje....a ono se nedělo vůbec nic, jen se za dnešní odpoledne naučila i výt.Prostě jim bylo opravdu divné, proč je jich tak málo....opravdu dojemné. Myslím, že jsem poměrně silné povahy, ale takové věci mě vždy tak trochu dostanou. Je to neuvěřitelný, jak taková malinkatá stvoření mohou dát najevo, že smutní.

Okamžitě jsem si vsugerovala, že málo žerou. Samozřejmě to je asi nesmysl, jen prostě běžnou dávku pro deset...prostě ty čtyři nesežrala tak rychle, jak jsem zvyklá. Ale tam kde není problém, tak jsem od přirody nadaná si ho vymyslet a začala jsem je přehnaně pozorovat....že najednou v ohrádce je málo hromádek, že voda v misce je delší dobu než normálně a že snad drží protestní hladovku a žíznivku. Co jsem si tedy nevymyslela je to, že ta štěňata jsou skutečně smutná. Opravdu pláčou a hledají bráškové a sestřičky....možná i opravdu méně baští. Vím, že to zítra už bude v pohodě a není proč je litovat, ale šla jsem honem vařit kuřátko a abych jim udělala radost, tak jsem jim ke kuřeti uvařila tvarohové špecle. Řeknu vám...sama bych si to opravdu dala...vypadalo to báječně a asi to i tak chutnalo, protože se do toho Emilčata nabořila a bylo po smutnění. A já mám po dnešním dni zkušenost tu, že štěňata umí počítat do deseti :-)

Štěňátka už jsou očkovaná, čipovaná, mají hezký europas a jsou po veterinární prohlídce. Už se tedy blíží pomalu termín jejich odchodu do nových rodin. Abych nemusela každému psát zvlášť, tak  "návod k použití" vložím sem. Každé mrně si sebou odnese granule pro první dny.....royal canin puppy medium starter. Pražským majitelům v případě zájmu mohu v budoucnu objednávat granule na sebe...je to výrazně levnější, než v obchodě.

Mé rady pro všechny vždy zní : nerozmazlovat, nebrat do postele, nerozmazlovat...nerozmazlovat a nerozmazlovat !!!!! Mé rady nikdo nebere vážně a tak mají téměř všichni své buldoky rozmazlené. Další rada je....odbourat přehnanou péči ! Pokud budete např. štěně 3x týdně koupat a šamponovat...zaděláváte si na kožní problémy.

Krmit kvalitně a dostatečně. Snad každý veterinář řekne, že je štěně tlusté. Vyslechněte si jeho názor, ale krmte je dál tak, aby bylo tlusťoučké....tedy samozřejmě je třeba používat selský rozum a nedělat z něho vyloženě otesánka.

A co a čím krmit???  Ze zkušenosti vím, že jim velice chutná ratanový pelíšek, záclony všeho druhu, noviny, krabice, nohy od židlí, kabely od počítače, nohy a uši sourozenců a podobné nevhodné potraviny.

U nás jsou štěňátka krmena granlkami ..namočené, ale už dávám suché. Vím, že to asi není správné, ale při tak velkém vrhu mají prostě štěňata vždy baštu....jednu dožerou a dávám okamžitě druho....jako do korýtka :-) Mimo granulek tedy vařím kuřata se zeleninou a rýží nebo těstovinou. Kuřata uvařím, oberu a nakrájím na malé kousky, do vývaru zavařím zeleninu kterou zrovna mám a přidám zavářku...rýži, těstoviny, ovesné vločky.....nejčastěji rýži. Jednou denně dostávají i mléčný výrobek...většinou namíchám zakysané smetany s tvarohem a žloutky ...vše oslazené. Pozor!!!! Nedávat mléko !!!! Obden dostávají syrové maso a to mletou hovězí svalovinu, ale tu jim smíchám s namočenými granulkami. Jako pamlsek dávám dětské piškoty. Čerstvou vodu musí mít neustále v dosahu. Přimlouvám se za každé štěňátko...nekrmte jej pouze granulemi PROSÍM!!!  Chápu, že vařit pejskovi je čas navíc, ale alespoň přidávejte kousek syrového masa, nějaký ten tvaroh, nebo pribináček atp.

Malé děti hlídejte, aby štěně netahaly za přední tlapky.....ono vůbec děti je třeba hlídat. Štěně není plyšová hračka a mám zde tři vnoučata, jsou od narození zvyklá na štěňata a ví co smí a co nesmí, ale i tak dokaží někdy vymyslet pěknou blbost. Např. na Šárku, která už má sice pěkných 17 kg daly roztomilý dětičky papírovou krabici a měly z toho šílenou chechtačku, že krabice sama chodí. Nechápu, proč Šárka mé vnoučata miluje. Na jejím místě bych měla smrt v očích, jen co bych je uviděla přicházet ze školky a školy. Ale Šárka je miluje a vesele chodí s krabicí na zádech jen do chvíle, co to zjistím a okamžitě je od sebe separuji.

Štěňátka se musí hezky zvedat s přidržením pod zadečkem...dětem bych zvedání štěněte zakázala. Je to velice nebezpečné.....znám případ, kdy štěně dítěti spadlo a bylo potom hodně dlouho ochrnuté na zadní nožky.

Štěněti musíte dopřát dostatek spánku. Jsou to ještě opravdu mimina a spí často a dlouho. Dále do úplného očkování pokud možno zamezit kontaktu s cizím pejskem a nelítat se štěnětem na veterinu, pokud to není nezbytně nutné....může tam něco chytit.

Že bude cca dva dny pokňourávat .......bude se mu stýskat po sourozencích...s tím musí každý počítat. Čistotu začít trénovat až se štěňátko doma zabydlí Doporučuji počkat cca tři dny. Vždy po jeho vyspání a nakrmení odnést ven a pokud se dílo podaří, tak chválit a chválit. Samozřejmě buďte opatrný, aby štěně neprochladlo....dlouho ho venku nenechávat. Každý dotaz samozřejmě ráda zodpovím po telefonu nebo mailu.

Do sekce videa jsem vložila video jednoho fešáka ze současného vrhu, tak mrkněte. Byla jsem o Vánocích nemocná a se štěňaty mi občas musel někdo pomoc a já byla jen jako odborný dohled. Když se Jirka snažil...ovšem marně... už delší dobu jednoho mrňouse vzbudit, tak mi to nedalo a šla jsem jejich " hádání " natočit,...ale to už ho předtím  řádnou dobu tak nějak různě lehtal, škrabkal a mrňous z něho měl úžasnou chechtačku a dělalo mu to náramně dobře. Dokonce bych řekla, že se i pěkně škodolibě usmíval :-) Kamarád není chovatel a sklidil velký posměch, že dává čuchnou tvaroháčka na bradu :-) :-) :-) Ale já mám pocit, že mrňous by se válel i kdyby mu plácnul lžíci tvaroháčku na nosní houbu. Když se válej, tak se prostě válej a škrabkání na břiše jim dělá náááááramně dobře.

Dnes se budeme transportovat k vererináři na očkování, čipování a kontrolu vrhu....tak to bude méně veselé, protože to bude hodně náročné...jsou to pěkný zlostci a má slabá nervová soustava dostane pořádně  zabrat. Ale večer, až bude po všem ...tak se mi bude srdíčko zase tetelit  blahem až na ně budu koukat, jak jsou hodňoučký, miloučký, roztomiloučký atp. Nevím čím to je, ale po očkování a čipování jsou štěňata vždy neuvěřitelně hodný. Je to asi  jejich  první velký zážitek mimo rodiště ....něco jako školní výlet.

Musím se přiznat, že s přibývajícím věkem zjišťuji i své špatné vlastnosti. Myslím si o sobě, že jsem dobrý člověk...nezávidím, jsem poměrně pracovitá, jsem skromná, rozhodně nejsem marnivá...až na myši, potkany a hnusná stvoření miluji všechna zvířata.

ALE ...zjistila jsem, že jsem pyšná a ješitná  !!!! Když by někdo kritizoval mé psy bez konkrétního důvodu .....takové ty debilní řeči, že je buldok hnusný, slintá, má placatou hubu, je dýchavičný a je ošklivý...tak vždy jen odpovím : tento pes je ve své třídě šampión, což se o tobě /nebo  o Vás  říct nedá !!!!

 A je to skutečná pravda!  My lidi se můžeme rozmnožovat a nikdo se neptá, zda splňujeme chovné podmínky....zda máme správnou váhu, plný chrup, tmavé oko a nemusíme ani projít bonitací. Což je občas velká škoda!!!

Na druhou stranu...pokud mi někdo chválí mé pejsky a štěňata....to se pak naparuji pýchou, že kdybych měla na zádech peří, tak jsem jako páv. Občas si říkám, zda je to normální a zda nejsem špatný člověk, když jsem tak ješitná....ale oni mi dávají ta  mrňata opravdu tolik práce, že jsem opravdu ráda, že jsou i lidé, kteří mají toto plemeno rádi a propadnou stejnou láskou jako mám já. Štěňátka jsou kouzelná !!!! Dospěláky miluji, ....pevně věřím, že oni mě taky...to je vztah mezi nimi a mnou...oni vědí, kdy je mi dobře a poznají, kdy nejsem úplně v pohodě. To vím zcela jistě. Ještě mám plno modřin na těle.....je to pár dnů ...pokud počítám dobře, tak čtyři dny. Při krmení dospěláků jsem se dost ošklivě potloukla. Ono nakrmit tolik hladovců....to opravdu nechodím jen s malou   miskou, ale s pořádným a těžkým kýblem plného teplého vařeného pokrmu. Jsem už dáma v letech a tak nejsem už tak gymnasticky zdatná a jak jsem chtěla nakročit, tak se mi pod nohu připletla Šárka. Raději bych se zabila, než bych ji ublížila a tak jak jsem se snažila balancovala rovnováhu s krmením, tak jsem  prostě balanc nevyrovnala a přepadla jsem .....prostě jsem letěla a rozplácla se  jak široká, tak dlouhá :-(   Opravdu hodně jsem si natloukla a psi jsou zvyklý při krmení na mě tak různě povykovat, komu mám dát prvnímu a koho nechat posledního.....prostě držkujou a já držkuji taky a při krmení se dost siciliánsky hádáme. Tentokrát to bylo jiné.  Že se něco stalo poznali všichni a všichni svorně drželi tlamky.....byl totiž  klid. Lehla jsem si tam na dlažbu a chtělo se mi omdlít i plakat....no, brečela jsem, to přiznávám ......poznala to i Šárka...mladá magorka, která by mi jinak šla šlapat i po zádech, ale tentokrát poznala, že asi není ten správný okamžik. Mám prostě chytré psy a jsem na ně náležitě pyšná.

Když jdu štěňátkům uklízet jejich příbytek ( pominu to, že je to slušný chlívek) tak je dávám na tu chvilku do proutěného košíku. Jsou to miláčkové občas na zabití, protože z košíku lítají slušné třísky a nikdy buldokovi nekupujte ratanový pelíšek. Sežerou Vám ho :-(   !!!!!!!!!

Když mám vše čisté, tak se s nimi mazlím...je to úžasný!!!!  Strčím jim hlavu do košíku a neznám lepší relax !!! Ta malá stvoření mi tak něžně a s láskou koušou hlavu a vlasy, že to připomíná takové ty relaxační kůry, kdy si strčíte nohy do takového akvária a tam vám nohy okusují takové ty divné rybičky...nějak to nechápu, ale někdo si na tom založil slušné podnikání. Tohle je, ale mnohem lepší....jsou to moje krásné chvilky, kdy jim říkám že je všechny miluji a že bych si je nejraději nechala všechny.....když potom zahnojí svoji ohrádku, tak samozřejmě říkám pravý opak....to používám i hrubé výrazy a neomalené výroky, jako např. " už aby jste vypadli, z baráku " ....!!!!! A pokud si všimnete staré stoličky na fotu....tak to je má letitá pozorovatelna štěňátek. Na té prosedím hodně času, pokud mi to jen čas dovolí tak sedím, koukám, jak baští, jak si hrají, zda je vše jak má být......ono je to mnohem lepší, než koukat na televizi....tomu tedy věřte.

as

Všechny zdravím v novém roce a přeji Vám krásný a pohodový rok 2016.

Silvestrovské veselice....především nenáviděné petardy a ohňostroje, které z duše.... právě k vůli všem pejskům nenávidím, štěňátka přežila v naprosté flegmatické pohodě. Trochu jsem se obávala o Šárku, kterou čekal první Silvestr. Porušila jsem tedy své zásady  a vzala si ji do ložnice.....tam mohou být jen malá štěňátka a nebo fena v pokročilém stádiu březosti, jinak mají moji miláčkové vstup do ložnice zakázaný. Šárce se v ložnici vůbec nelíbilo a tak jsem porušila ještě větší zásadu a vzala si ji do postele. Panečku...to bylo něco!!!! Byla nadšená, líbala mě a spokojeně se zadívala na silvestrovský pořad v televizi a tak jsme my dvě holky trávily spolu a bylo nám fajn. Celá rodina divočila někde mimo dům a musím se přiznat, že to jsou pro mě docela vzácné a příjemné chvíle. Štěňátka si spokojeně spinkala jen pár metrů od nás a všude vládl klid a pohoda....a v televizi  nuda.  Tak jsme zase vylezly a trávily spolu večer, jako kdyby ani nebyl poslední v roce. Staré šicky letos taky byly v klidu. Jsou už chudinky hluché, ale v tomto případě je to pro ně velkou výhodou. Bydlíme ve vietnamské čtvrtí a tady to bouchá, lítá a sviští i když nejsou Vánoce a Silvestr, ale v těchto dnech to je o dost horší.....tak beru s povděkem, že už je konečně po svátcích.

 K Vánocům jsem štěňátkům koupila  "výzdobu" po anglicku. Tak jsem jim to pěkně vyzdobila!!!! Musím podotknout, že to jsou nevděčná stvoření a bavilo je to jen po dobu, co jsem se snažila to tak různě aranžovat a přemýšlela kam a jak to přivázat. Všichni seděli a soustředěně čuměli, že asi jako bude následovat nějaká úžasná legrace  a když jsem to tak nějak naházela kam s e dalo a oni zjistili, že to je jako všechno....tak šli znuděně cupovat letáky a to je bavilo rozhodně víc, než koukat na anglické praporky.

Tak Vás  pěkně zdravím z továrny na fekálie :-) A to není vůbec nic přehnaně nadsazeného....b o h u ž e l   !!!!!!!!  Je to strašný, strašný, strašný !!!!!! Za léta chovu buldoků jsem si nějakým nedopatřením neudělala statistiku vyprazdňování,...ale raději si ji ani nebudu dělat, protože mi to připadá, že jednou stranou to do sebe ta malinkatá stvoření ládujou a druhou stranou to z nich padá. Výsledek je ten, že prostě v čistém nejsou ani malou chviličku. Po večerech přemýšlím nad nějakým úžasným zlepšovákem, který bych si nechala patentovat a byla bych potom určitě strašně moc bohatá, ale bohužel jsem na nic nepřišla. Před lety jsem se byla podívat v jedné chovné stanici a tam byla štěňátka v bedně na pilinách.... tu chovatelku chápu, má to i něco do sebe, že se to bláto, co štěňata vyprodukují, obalí do pilin,...ale já mám štěňátka v bytě a konírnu z bytu si dělat nechci...už teď mi stačí, že vnoučata mi říkají, že ta štěňátka trochu páchnou a dokonce si zacpávají nos, když vídí, že nějaké štěně právě produkuje slušnou hromádku.

Můj život je tedy asi následující....v posteli před usnutím přemýšlím, jak postupně.... a ve které části domu budu štěňatům zvětšovat ohrádku, protože co 5 dní, jim je vše malé. Ráno vstanu a u miminek je to jako u prasátek...no, napíšu to popravdě...je to jako u prasat!!!!! Aniž bych si vypila ranní kávu, tak jim řádně umyju za pomocí dezinfekce, sava, domestosu a majzlíku či jiného nářadí jejich příbytek. Ohrádku jim vystelu čistým...kde co najdu...deky, prostěradla, povlečení...přiznám se, že i v době štěňat probírám šatník a házím jim tam i sukně které nenosím a beru s povděkem i trička po vnoučatech....to se alespoň nemusí prát a když se to má vyhazovat, tak proč to vyhazovat čisté, do popelnice to mohu hodit i o trochu těžší :-) Alespoň se uleví mé pračce...protože i tak je prádla pěkná fůra. Ty metráky dek se totiž musí řádně odmočit, vymáchat a pak teprve se mohou nastrkat do pračky. Pračka mi vydrží přesně 4 roky...na to statistiku tedy mám !!! :-) A to nemluvím o tom, když bych náhodou zapoměla na to, že odmáčím hadry....za pouhých 6 h se z toho dokáže udělat takový "parfém"...že by to mohlo používat snad i jako deratizační a odpudívý prostředek na něco...zatím ještě nevím na co, ale určitě na něco přijdu.

Když mají malinký zlostci  jejich příbytek pěkně čistý a vyvoněný, tak mé myšlenky se soustředí na to, aby jim to tak vydrželo co nejdéle.  Hypnotizuji každé štěně a v ruce držím toáletní papír. Jak začne některé vykonávat potřebu, tak se hbitě snažím zachránit čisté prostěrodlo, což se mi daří málo kdy.....protože v jedné sekundě vykonává potřebu minimálně čtyři až šest štěňat najednou.....to snad mají nacvičené !!!! Tak to pak tak různě šmudlám a odstraňuji a když už je asi 11 flek po mé snaze rozšumdlaný do velikosti 15x15 cm...tak zhnuseně svoji aktivitu omezuji a brumlám si jen tak pro sebe...vy jste děsný čuňata !!!! A já jsem dokonce přesvědčená, že jsem na smrádek odolná a vůbec mi nevadí...naopak v drogérii, když jdu kolem pracích prášků které silně voní, tak se rozkýchám a rozkašlu. Tak jsem usoudila, že smarádek je prostě zdravější.   :-)   :-)   :-)