Po operaci ...

Za hodinku jsem si zavolala jak to vypadá...tak dvě štěňátka prý mrtvá a jedno bojuje o život ...nechce se mu dýchat...no, to se ani nedivím.Ptám se, zda je v teple a v kyslíkovém stanu. Prý ano...a pro fenu si mám přijet na šestou. Nevydržím to...a už v půl vyrážím. Nějakou krabičku pro štěně...popravdě, ani jsem ji nebrala...na zázraky moc nevěřím a kdyby náhodou...hodím si ho za tričko. Přijdu do čekárny a co nevidím...sestra, nebo nějaká pracovnice..brigádnice...prostě nevím,ale má to bílý plášť...nosí štěně zabalené v takové té podložce co se dává na vyšetřovací stůl...a lítá tam s ním po čekárně, chodí s ním do skladů a počítá špinavé pradlo či co.....Vjel do mě opravdu spravedlivý vztek...to štěně mělo být v teple a ideálně v kyslíkovém stanu...hodně jsem se držela, abych té slečně nevynadala jen jsem hlesla, proč to není na kyslíku a proč to není v teple. Něco mumlala, že na kyslíku bylo a teď že se nadechuje po šesti sekundách...nevím,... stopky v druhé ruce neměla, ale bylo mi to jedno, protože když jsem nahlédla do toho igelitu  s buničinou, tak jsem stejně viděla, že štěně je mrtvé, jen slečna to jaksi ještě nepoznala. Doktor mi ukázala štěnata...tvrdil, jak to mělo zkaženou vodu...i střeva venku...ten by se divil kolik buldoku běhá po světě a přitom měli při porodu zkaženou plodovou vodu :-) Jedno bylo opravdu mrtvé minimálně 4 dny...to mělo podle něho vytrhlá střeva...ale už hnilo a už se olupovalo...to se pak trochu zatáhne za pupečník a je to vše jako vata...chtělo to prostě vyndat už v pátek...a taky jsem to řekla. To druhé bylo pěkné...to mrtvé zase až tak dlouho nebylo. Doktor se nafoknul...jako zda si myslím, že to zavinili oni...tak jsem řekla, že to si tedy myslím, že kdyby měli kloudný rtg, tak bych v pátek jela do Slaného a mohlo to být vše OK. A vrchol arogance byl když mi řekl : tak si na nás pani Holmanová stěžujte. Řekla jsem mu, že si stěžovat nebudu ať mi pošle fotky a rtg. Zaplatila jsem 5 tisíc a že by mi nějak řekl ať přijdu na kontrolu...to se nenamahal...tak já bych k němu stejně nešla...ale měl nasadit feně antibiotika, protože v sobě měla hnijící štěně....ale to mu vůbec nedošlo. Doma mi to všechno došlo...a i vztek a tak jsem mu napsala delší dopis.  Že kdybych jim bývala nevěřila a nechala fenu v kotci a někam odjela, tak jsem ji mohla po příjezdu najít mrtvou, protože by začala rodit a nemusela by to udýchat. Kdyby zareagoval nějak llidským přístupem, tak bych to i pochopila...ale takovej nafoukanec nafoukanej...drzej a arogantní...rozzlobil mě opravdu hodně a napsal mi, že když jim nevěřím, tak ať tam už k nim nechodím....tak to napsala samozřejmě zcela zbytečně.