Štěňátka v nových domovech.

Tak všechny mé  "děti" už jsou v nových domovech. Přeji jim a novým páničkům hodně štěstí a spokojenosti, taky zdraví a pohodičku ve společném životě. Tedy teď mi to připadá, jako bych přála hodně štěstí novomanželům ...  : -) :-), ale ono to vlastně opravdu podobné pouto je. Je to životní láska a buldok je prostě skvělý parťák pro život a o tom není vůbec žádných pochybností, pod to se prostě mohu klidně podepsat. ¨

Doma mi zůstala Chárka...prostě Šárka, která není na proděj. Nechávám si ji po miláčkovi Roxaně...naší Růženě...protože tak jsme Roxaně doma říkali. Roxaně jsem od narození říkala Růžena, ale když jsem měla vypsat jména na žádanku o tetovací čísla, tak jsem tuto " povinnost" přesměrovala na mojí dceru. Jméno Růžena se mojí dceři nelíbilo a tak na žádanku napsala Roxana i když věděla, že zůstane doma. Jméno Roxana se, ale doma nějak nechytlo....připomínalo mi to název pro  nějaké kyselé bonbóny z mého dětství a tak to nakonec stejně byla Růžena, Růža a Růženka. Malá Šárka je mamince hodně podobná. Zůstala doma sama a jelikož byla zvyklá že bylo štěňátek 9, tak se ji opravdu začalo hodně stýskat a nespravil to ani smetanový sýr a ani uvařené kuřátko. Vše zblajzla ale ještě si ani neutřela čumák a už  začala kňourat. Všem radím....neberte si štěňátko do postele, neučte  si ho na postel atp....prostě dobré rady nad zlato a co myslíte, že jsem udělala já?  Vzala jsem si ji do postele :-(   Byla jsem donucena okolnostmi. Vzbudila by celý barák a má rodina je sice velice tolerantní...popravdě být musí, protože komu se zde nelíbí, tak zde nikoho nedržím, ale co je moc je moc a právo na spánek nikomu upírat nechci. Sama totiž spím moc ráda. Šárka tedy první noc putovala do mé ložníce a přímo do mé postele. A náramně se ji to líbilo a na sourozence i kamarády ani nevzdychla. Jen já se k ránu probudila s divným pocitem, že mám nohy v rybníku a taky jsem je měla. Udělala mi kámoška v posteli pořádnou loužičku a to jsem tedy byla opravdu arogantně vzteklá, mám totiž ráda mít při spaní nohy v teple a suchu. Šárka okamžitě putovala na zem a do rána už bylo po spaní. Hádala jsem se s ní až do svítání a nakonec jsme obě vyčerpáním usnuly. Já v mokré posteli a Šárka na suchém polštáři na zemi. Myslím, že Šárce se spalo mnohem lépe. Ale jinak je to úžasné stvoření a mazlit se umí neskutečně. Jen moji postel už bude mít zakázanou jednou pro vždycky.