Už jsme velký kluci a holka....

Vrh K 2  je neuvěřitelně pohodový a bezproblémový. Dětičky rostou, dělají mi opravdu jen radost a samozřejmě.....dělají i neskutečný nepořádek a kravál :-) Každé ráno mě s pravidelnou přesností vyžene z vyhřáté postele neskutečný kravál, jak se ty malé mizerové rvou. po ránu jsem poměrně nerudná a netolerantní. Vytočená, naštvaná a arogantně vzteklá vylítnu ze svého pelíšku a vynadám jim a to opravdu řádně !!! Leknou se a čumí tak provinile, že se zase odeberu zpět do postele, ale už mám po spaní a natahuji uši, zda můj výchovný přednes měl patříčný účinek. Musím uznat, že autoritu tedy mám a je klid....což mi je úplně k ničemu, protože já už mám po spaní. Tak se chvilku převaluji a přemýšlím, zda mám zahájit svůj každodenní kolotoč ...a nebo na sebe hodit peřinu a pokoušet se o znovuusnutí. Já totiž spánek miluju...žel to spolu se štěňaty nějak nejde dohromady a jelikož jsem poměrně zodpovědná, tak z 99 % z brlohu vylezu. Už se mi, ale stalo, že jsem skutečně ještě usnula a po probuzení mi ta morální kocovina za to ani nestála.

Tak náš život je asi následující : vstanu, otevřu ohrádku a nechám loupežníky okupovat celý dům. Udělám ze sebe člověka nespícího a připravím jim a  předložím snídani. Popravdě je více zajímá demolování domova, ale než vypiju ranní kávu a vykouřím pár cigaret, tak snídani za neustálého šmějdění po domě zkonzumují. Vlastně jsem dnes přemýšlela nad tím, že se docela divím, že se ještě mrňata nenaučila ještě vylézt i do prvního patra našeho domu.

Když usoudím, že ranní rozcvička už by byla poměrně dostačujicí, tak jim zamezím přístup do poloviny domu a druhou polovinu jdu uklidit. Musela jsem si k tomu účelu zakoupit i různé pomůcky, jako je výkonný vysavač, různé parní mopy, špachtle, dezinfekční prostředky a účinné saponáty. Mám pocit, že by bylo nejlepší si pořídit jen krumpáč, lopatu a několik balíků slámy....Ale... jsem tvor společenský, ráda se družím,mám často  návštěvy...a proto ze svého domova musím udělat domov a ne stodolu. Miláčkům tedy uklidím jejich příbytek, separuju jich opět do jejich rezervace a láskyplně sleduji, jak to vše únavou usnulo. V odpoledních hodinách celou aktivitu opakuji a přitom se přesvědčuji, že to vlastně dělám ráda a že mě to baví. Hodně lidí co mě zná to nechápe....ale vědí, že mě to baví opravdu a já to vím taky. Je to hodně práce...ale dělám to opravdu ráda.