Život bez štěńátek...

Tak po dlouhé době nemám v celém domě ani jedno mláďátko....je to až neuvěřitelný. Před 14  dny  odjela poslední...Jasmínka. Plánovala jsem si, jak si konečně odpočinu, budu si užívat, jezdit po nákupech a žít jako většina lidí a nebudu jen zavřená ve své Bastile. No...nějak to všechno nestíhám. Jednak chvilku po odjezdu černoočky mi přišlo kouknout na prázdnou klícku a málem jsem se rozplakala...asi stárnu nebo co, ale spíše to bylo mimořádně dlouhé období s drobotinou a tak jsem pocítila nějakou lítost. Všechny hračky jsem tedy nabalila do pytlů, ohrádky uschovala a začala jsem točit pračku za pračkou...vyjímečně s našim prádlem, protože už jsme pomalu neměli v čem chodit a taky koupelna byla nebezpečně naplněná špinavým prádlem. To mi zabralo nějaký ten den...potom Velikonoce a ejhle....už je týden po Velikonocích......utíká to jenom mě tak rychle????

Ewelína je nakrytá...cca 3 týdny, tak krátce. Měla jsem....vlastně ještě mám strach, aby se holky nerozháraly všechny. Každý večer jim dávám přednášku a kázání, že si nepřeji, aby od sebe opisovaly a aby tedy háraly pěkně postupně. 

Ne, že bych měla takový respekt,....ale zatím se děvčata drží a když je  každý den kontroluji a dělám jim gynekologickou prohlídku, tak se tváří poměrně zhnuseně, tak si nejsem jistá, co mi chtějí připravit za překvapení.